Volby v době proměn demokracie a společnosti

Marek Antoš působí na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se věnuje například ústavním problémům politického systému a do jisté míry také ústavnímu soudnictví. Zvláštní slabost má ovšem právě pro volby: patrná je už od monografie Principy voleb v České republice (2008), ve skutečnosti ale trvá ještě mnohem déle.

Tomáš Lebeda je politolog, který se specializuje na oblasti voleb, volebních systémů, administrace voleb a volebního chování. Věnuje se též vlivu ústavně-institucionálních mechanismů na politický proces a šířeji oblasti komparativní politologie. Od roku 2023 působí primárně mimo akademickou sféru jako ředitel Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky. Je také členem Státní volební komise. Před nástupem do KPR byl vedoucím Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde na částečný úvazek dosud přednáší. Doktorát a habilitaci z politologie získal na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde také do roku 2013 vyučoval. Profesní dráhu započal v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, kde působil jako vědecký pracovník deset let. Absolvoval postgraduální studijní pobyt na London School of Economics and Political Science, stáž v britském parlamentu a výzkumný pobyt na University of Edinburgh.

Anna Shavit působí jako odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a PR Univerzity Karlovy v Praze. Jejími výzkumnými oblastmi jsou politický marketing (se zaměřením na vztahy k politickým stranám, participaci občanů a demokratický proces), vládní komunikace (pokrývající především české prostředí) a volební kampaně (profesionalizace kampaní, role politických poradců atd.). Kampaním se věnuje i jako konzultantka a má rozsáhlé zkušenosti s mnoha kampaněmi, jak v Česku tak na Slovensku.

Robin Burda působí jako výzkumný pracovník na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v sekci bezpečnostních a strategických studií. Zaměřuje se na výzkum kognitivního válčení, psychologických operací a hybridních hrozeb a vlivu umělé inteligence na tyto oblasti. Zároveň propojuje sociálněvědní poznání s vývojem software nástrojů využívající velké jazykové modely a strojové učení, přičemž zvláštní pozornost věnuje včasnému rozpoznávání kognitivních útoků v kyberprostoru a principům smysluplné lidské kontroly, auditovatelnosti a reprodukovatelnosti AI systémů. Předsedá výzkumné skupině STO NATO SAS-185, která se zabývá indikátory a varováním (I&W) v oblasti kognitivní války v kyberprostoru.

Jan Kleiner působí jako odborný asistent na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v sekci bezpečnostních a strategických studií. Odborně se zaměřuje na kybernetickou a kognitivní bezpečnost a sociálněvědní zkoumání umělé inteligence. Ve svém výzkumu propojuje otázky technologického vývoje s proměnami informačního prostředí, přičemž zvláštní pozornost věnuje důvěryhodnosti informací, mechanismům informačního ovlivňování a jejich dopadům na lidské rozhodování a demokratické procesy. V neposlední řadě založil a vede laboratoř AIRES pro výzkum AI v bezpečnostních studiích.

Marcela Augustová působí jako dlouholetá moderátorka a tvář zpravodajství České televize, se kterou spojila celou svou profesní dráhu, a to již od éry Československé televize. Její jméno je pro televizní diváky neodmyslitelně spjato především s volbami – na volebním vysílání se podílí již od roku 2000 a od roku 2006 diváky pravidelně provází prostřednictvím volebního virtuálního studia. Ve zpravodajství působí od roku 1994, kdy začínala jako regionální redaktorka v Liberci a moderátorka tehdejšího Večerníku (dnešních Událostí v regionech). V roce 1998 se stala moderátorkou hlavní zpravodajské relace Události. Během své dřívější televizní kariéry moderovala řadu pořadů (Hry bez hranic, Vlaštovka, Magion či Televizní klub mladých) a autorsky vytvořila dokumentární projekt ŠUS. Mimo televizní kamery, které brzy plánuje vyměnit za zasloužený odpočinek, se ve volném čase věnuje lyžování a golfu.

Marie Zámečníková je odborná asistentka na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a advokátka v česko-německé advokátní kanceláři. V akademické činnosti se dlouhodobě věnuje zákonodárství, zejména vadám zákonodárného procesu a roli parlamentní diskuse. Důležitou součástí její práce je srovnávání české, německé a rakouské právní úpravy, při němž čerpá také ze zkušeností ze stáží v Bundestagu a rakouském parlamentu. V advokátní praxi se zaměřuje na přeshraniční právní otázky a zastupování zahraničních klientů; působí rovněž jako lektorka, především pro německé profesní komory.

Ondřej Preuss působí jako odborný asistent na katedře ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě ní vystudoval mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na otázky spojené s ústavními změnami a legitimitou moci. Publikoval např. monografii Klauzule věčnosti. Je možné odstranit liberální demokracii? (2015) a vede i kurz na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je advokátem v Praze.

Ladislav Orosz vystudoval na Právnické fakultě UPJŠ v Košicích, kde bezprostředně po absolvování studia začal působit jako vysokoškolský učitel na Katedře ústavního práva a správního práva. Na tomto pracovišti působil s menšími přestávkami, spojenými s výkonem veřejných funkcí, během celé dosavadní profesní kariéry. Ve své vědecké činnosti se primárně věnuje teorii ústavy, tvorbě práva se zaměřením na ústavodárnou činnost, soudní kontrole ústavnosti a v neposlední řadě také volebnímu právu. V rámci svých aktivit ve veřejném životě působil nejprve jako poslanec Federálního shromáždění ČSFR, po vzniku samostatné slovenské státnosti jako odborný zaměstnanec Kanceláře prezidenta SR, později jako poslanec Národní rady SR a předseda jejího ústavněprávního výboru (1998–2002). V období let 2007–2019 byl soudcem Ústavního soudu SR. V současnosti působí jako člen Státní komise pro volby a kontrolu financování politických stran.